V mnoha zemích Evropy, kupříkladu v Řecku, Španělsku, Německu či Finsku, se dnes uhelné oblasti nacházejí na rozhraní dvou světů. Na jedné straně je jejich minulost, která je poznamenaná těžbou uhlí a s ní spojeným průmyslem. Na druhé straně pak stojí vize moderní a ekologicky stabilní budoucnosti. Přeměna takových míst však není pouze otázkou...

Těžba nerostných surovin dovede změnit tvář krajiny k nepoznání. Po ukončení těžby se místo často promění v plochu bez vegetace plnou odkrytých svahů, výsypek a jam. V minulosti bylo téměř automatickým krokem zahájení technické rekultivace. Lidé zahájili úpravy terénu, navezli na místo zeminu a vysadili stromy a travní směsi.

Rekultivace se obvykle spojuje s návratem přírody. Mluvíme o loukách, remízcích, oživlých mokřadech a druhové pestrosti. Ale existuje i jiný scénář. Takový, kde krajina nezůstane divoká, ale začne znovu sloužit člověku – chytře, funkčně a s ohledem na své limity. Průmyslová rekultivace je cestou, jak využít území zasažené těžbou novým způsobem –...

Od kulturních center přes přírodní rezervace až po moderní průmyslové zóny. Ostravsko má za sebou příběh velkého zlomu. Region po staletí formovala těžba černého uhlí a těžký průmysl. Jejich konec znamenal zásadní proměnu krajiny, kde průmyslové areály a těžební plochy získaly nové funkce. Na místě dolů a chemiček dnes stojí kulturní centra,...