Krajina se v Česku mění už desítky let. Po těžbě, průmyslu, výstavbě nebo jiných zásazích zůstávají místa, která byla kdysi živá, ale dnes jsou prázdná a narušená. A právě tam se otevírá klíčová otázka: necháme prostor přírodě, aby se obnovil sám, nebo zasáhneme technicky a pomůžeme jí znovu začít? Rozhodnutí mezi sukcesí a rekultivací není jen...

Když v krajině chybí voda, chybí tam také život. Vegetace postupně mizí a zvířata odcházejí. Rekultivace bývá často představována jako oprava krajiny po těžbě nebo jiném zásahu rukou člověka. Skrývá však v sobě ještě jeden další rozměr. Představuje chytrý nástroj, který krajině pomáhá adaptovat se na sucho, přívalové deště a přehřívání území.

Ústecký kraj se v posledních letech řadí mezi nejaktivnější regiony v České republice, pokud jde o přechod na nové energetické technologie. Jedním ze symbolů této proměny je vodík, kterému kraj věnuje dlouhodobou pozornost. Jako první český region se objevil na evropské mapě vodíkových údolí a jako první také představil vlastní regionální vodíkovou...

Když se dnes člověk podívá na tyrkysovou hladinu Partwitzer See v německé Lužici, jen těžko by ho napadlo, že se dříve jednalo o zbytkovou jámu po těžbě hnědého uhlí. Partwitzer See patří mezi ukázkové příkladů toho, jak Německo mění povrchové doly v rekreační jezerní krajinu. Zároveň však i ukazuje, jak technicky náročný a dlouhodobý proces...

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) je jedním z nejpůsobivějších denních motýlů našich mokřad a údolních oblastí podél vodních toků. Pozorovatele na první pohled jistě zaujme oranžovými křídly s tmavým lemováním. Tento vzor je výraznější u samců než u samic. V rozpětí křídel ohniváček dosahuje zhruba 35–45 mm, tedy více než podobný, ale běžnější...

Žofinská huť představuje jeden z důležitých symbolů industriální minulosti Ostravy. Jejíexistence byla neoddělitelně spjata s černouhelným revírem, i když samotná huť uhlí netěžila. Vznikla v době, kdy se Ostrava rychle proměňovala v těžko-průmyslové centrum monarchie, a umístění v těsné blízkosti tehdejší jámy Karolina nebylo náhodné. Naopak šlo o...

Barokní umění na severu Čech se během minulého režimu stalo nečekaným nástrojem propagandy. Záchrana fresek a soch měla zakrýt fakt, že stát bourá celé historické budovy kvůli uhelné těžbě. A to i tam, kde se později ukázalo, že uhlí pod nimi téměř nebylo. Dva případy jsou pro tento paradox zvlášť výmluvné: Duchcov a Most.

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) je nenápadný, menší ptáček, který je však v mnoha ohledech zajímavý a fascinující. Řadíme ho do čeledi datlovitých – přesto si ale, například na rozdíl od strakapoudů a datlů, netesá vlastní dutiny.

Kopistská výsypka se nachází mezi Mostem a Litvínovem, na jih od areálu chemických závodů v Záluží u Litvínova. Výsypka vznikla pomocí rekultivace, navazením skrývky z povrchového dolu Obránců míru. Díky svému okolí je izolovaná od okolních ekosystémů.

Když v dubnu vyrazíte na procházku po opuštěné výsypce, pískovně nebo kamenité louce, můžete zahlédnout malého ptáka, který sedí vzpřímeně na kůlu nebo kameni a z výšky pozoruje okolí. Na první pohled nenápadný, v letu ho ale prozradí bílé "T" na ocase. To je bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – jeden z nejzajímavějších tažných pěvců, kteří každé...

V následujících desetiletích postupně přibývaly nové technologie i kapacity: od pecí Otto a Koppers, přes suché chlazení Sulzer až po moderní elektrárnu. V roce 1929 koksovna vyrobila neuvěřitelných 1 900 tun koksu denně. Koks tehdy poháněl vysoké pece Vítkovických železáren, železnici i další závody v regionu. V jejím areálu fungovala také...

Krajina mezi Bílinou, Kostomlaty pod Milešovkou a Štěpánovem nese dodnes stopy velké proměny. Radovesická výsypka, která vznikla v 60. letech 20. století jako úložiště nadložních zemin z lomu Bílina, patří dnes k nejrozsáhlejším rekultivačním plochám v České republice. Zde je její příběh.

Posttěžební krajina v Česku není jen o uhlí. Po staletí se u nás těžilo vše od písku přes vápenec až po štěrk, a země tak nese stopy desítek různých druhů těžby. Každé ukončené dobývání zanechalo za sebou jiný typ krajiny, někde výsypky a haldy, jinde hluboké jámy, které se postupně proměnily v jezera. A právě ta dnes patří mezi nejkrásnější...

Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) je malý pěvec, který se k nám na jaře navrací z Afriky. Z vyvýšených posedů, například kůlů, vyšších stébel nebo keříků, hlídá své území a hledá potravu. Kde se mu daří, bývá krajina pestrá a plná života.

Břehule říční (Riparia riparia) je nejmenším zástupcem vlaštovkovitých ptáků u nás. Přirozeným domovem břehulí byly dříve strmé písečné a hlinité břehy řek, které se po povodních samovolně obnovovaly. S postupnou regulací toků a zpevňováním břehů ale o svá hnízdiště přišly. A právě v tu chvíli začala příroda hledat novou cestu.

Když se roku 1869 belgický podnikatel Eustach Josef Gobiet rozhodl vybudovat válcovnu jemných plechů a tyčoviny v bezprostřední blízkosti jámy Karolina, nešlo o náhodu, ale o kalkul. Ostravsko tehdy zažívalo zlatou éru uhelné horečky a Gobiet patřil mezi ty, kteří v uhlí viděli víc než surovinu. Z Düsseldorfu si přivedl své bratry i kapitál a s...

Tato pozoruhodná krajina vyrostla mezi Horním Jiřetínem, Litvínovem a průmyslovým areálem Záluží. Původně vznikla jako vnější úložiště skrývky z tehdejších povrchových dolů Obránců míru a Československé armády. V duchu tehdejších plánů se mělo jednat pouze o dočasný depozit zeminy, tedy nic, co by takto mělo zůstat natrvalo. Když v roce 1969 začaly...

Tradičně se uvádí, že toto hbité a divoké zvíře původně žilo na Korsice a Sardinii, odkud bylo v novověku rozšířeno na evropskou pevninu. V odborné literatuře bývá muflon popisován jako zdivočelá forma dávné domestikované ovce, případně jako velmi blízký příbuzný původních divokých ovcí.

Na místě, kde dnes stojí Frýdlantské mosty, hypermarket, výšková kancelářská budova a ústřední autobusové nádraží, se kdysi nacházel Důl Šalomoun – jeden z nejvýznamnějších a nejhlubších dolů celého ostravsko-karvinského revíru. Důl, který nesl jméno svého zakladatele, bankéře Salomona Mayera Rothschilda, odstartoval v roce 1844 epochu, která...

Hvozdík pyšný (Dianthus superbus) patří mezi nejvzácnější rostliny, které lze v české přírodě potkat. Tato vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých dorůstá výšky 30 až 70 centimetrů a nejlépe se jí daří na vlhkých či střídavě vlhkých loukách, v lesních lemech nebo na světlých stráních. V období od června do září zdobí krajinu svými růžovofialovými,...

Slavík modráček je méně známý příbuzný slavíka. Vizuálně patří mezi nejkrásnější ptáky u nás. Samci jsou snadno rozpoznatelní. Mají nápadně modré hrdlo s červenohnědým nebo bílým pruhem. Pro ornitology je výskyt tohoto ptáčka jasným signálem, že se v krajině zlepšují podmínky pro mokřadní ekosystémy.

V místech, na kterých se kdysi těžilo uhlí, se dnes může skrývat nový poklad. Je ním bohatý a pestrý svět drobných živočichů. Výsypky po hnědouhelné těžbě, především ty, které neprošly technickými úpravami, se mnohdy vyznačují charakteristickými podmínkami. Neobsahují příliš živin, jejich terén je proměnlivý a vegetace řídká.

V Česku dnes čeká na obnovu po těžbě víc než 414 km² krajiny. Číslo, které se dobře vyjímá ve statistikách, ale v hlavě většiny lidí se rovná neurčité šedé ploše kdesi "někde na severu". Abychom si tuhle rozlohu opravdu představili, je potřeba přepnout z kilometrů čtverečních na srozumitelnější měřítka. Ideálně taková, která si člověk dokáže...

Když se snaží krajina po těžbě znovu rozkvést, často to naopak vypadá jako konec jejího života. Ale právě tehdy se rozbíhá proces, který je pro přírodu naprosto zásadní: přírodní sukcese. Jedná se o přirozený vývoj ekosystému, který se odehrává tam, kde vegetace zanikla nebo byla narušena.

Na první pohled možná působí posttěžební krajina jako pusté místo. Prvním zvířatům a rostlinám tam dělá společnost hlavně písek, hlína a kaluže. Ale právě tady začíná fascinující proces přirozené obnovy.

V říjnu 2025 uplyne padesát let od chvíle, kdy Mostecká pánev zažila technický výkon světového významu. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přesunut o 841 metrů kvůli postupující těžbě uhlí — aniž by byl rozebrán. Dodnes jde o největší přesun stavby na světě.

Krajina pod Krušnými horami se po desetiletích těžby uhlí začíná proměňovat. Uzavření dolů otevírá novou kapitolu. Vyvstává otázka, jak tato oblast může vypadat za několik let či desetiletí. Na tyto otázky teď pomáhá odpovídat virtuální realita. Díky ní se kdokoli může doslova projít digitální verzí krajiny a sledovat, jak se v čase proměňuje.

Vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium) je drobná kapradina dosahující výšky jen kolem 6–20 cm. Patří do čeledi hadilkovitých (Ophioglossaceae) a je tak příbuzná známější vratičky měsíční (Botrychium lunaria). Vyskytuje se ostrůvkovitě na suchých, živinami chudých půdách v Evropě a východní části Severní Ameriky.