Útlum těžby uhlí představuje pro regiony mnohem větší změnu než samotné uzavření dolů. Spolu s pracovními místy mizí odvětví, kolem kterého po desetiletí vyrůstala místní ekonomika, infrastruktura i identita. V krajině navíc zůstávají rozsáhlé průmyslové areály, výsypky, zatopené šachty a další místa, pro která je potřeba najít nové využití....
Články
Jak vzniká půda na výsypce?
Na první pohled může výsypka působit jako nehostinné prostředí. Jedná se například o hromady navršeného materiálu, kamení, jílovité nebo písčité vrstvy, kde se nachází minimum živin a mnohdy i extrémní podmínky – sucho, vítr, přehřívání nebo naopak podmáčení. Přesto se i na takových místech může postupně začít rodit nový život. A jedním z...
Pokud hovoříme o obnově krajiny po výrazném zásahu člověkem, mnohdy si představujeme rekultivaci jako cílený proces. Jako terénní úpravy, výsadbu stromů, založení luk, vodních ploch nebo cest. Nalezneme však ale i místa, která zvolila trochu jiný přístup. Místo učesání krajiny dávají větší prostor přirozenému vývoji a sledují, jak se příroda...
Ještě před několika desítkami let se po Milovicích proháněly tanky. Dnes se na stejných místech pasou divocí koně, zubři a pratuři a někdejší vojenský prostor patří mezi nejvýznamnější příklady obnovy přírody v Česku. Jak vznikla rezervace, která změnila pohled na ochranu krajiny a stala se inspirací pro desítky dalších projektů?
Posttěžební krajina není nikdy stejná. Místo, které může po ukončení těžby působit prázdně, jako narušené území, se v průběhu let postupně mění. Začínají se objevovat nejprve první byliny, později keře, mladé stromky, tůně, rákosiny nebo lesní porosty. Společně s tím se mění také druhy živočichů, které v takové krajině nacházejí vhodné podmínky....
Jen málokterý živočich má životní strategii tak neobvyklou jako modrásek hořcový. Aby přežil, musí nejprve oklamat mravence. Ti si jeho housenku spletou s vlastními larvami, odnesou ji do mraveniště a celé měsíce se o ni starají. Teprve když se z kukly vylíhne dospělý motýl, zjistí, že naletěli – a vetřelce začnou pronásledovat.
Na první pohled se může zdát, že divocí koně, zubři nebo pratuři v krajině dělají jedinou věc – pasou se. Ve skutečnosti je každý jejich krok začátkem mnohem složitějšího příběhu. Vyšlapaná stezka se může stát cestou pro drobné živočichy, prachové koupaliště novým místem pro růst květin a trus zdrojem života pod zemí.
Vážky jako znamení zdravých tůní
Vážky patří mezi výrazné a bezesporu zajímavé obyvatele vodní krajiny. Když se v létě mihnou nad hladinou, působí skoro nedostižitelně; jsou rychlé, barevné a neustále v pohybu. V posttěžební krajině však nejsou jen hezkým zpestřením při túře pro náhodné pozorovatele. Jejich přítomnost nám mnohdy napovídá, že tůň nebo mokřad funguje dobře a nabízí...
Když někde zazní spojení "posttěžební krajina", většina z nás si pravděpodobně nepředstaví plavky, osušku, lehátka, opalovací krém a odpoledne u vody. Spíše nám přijdou na mysl doly nebo výsypky, které zažily lidský zásah a nyní se snaží o nový život. Avšak realita může být mnohem pozitivnější. Právě některá z takových míst patří mezi...
V roce 2015 odkryla těžební technika ve vršanském lomu mohutný zkamenělý kmen stromu. Odborníci později určili, že šlo s největší pravděpodobností o tisovec rodu Taxodium, strom starý 17 až 20 milionů let. Kmen měl průměr přibližně 130 centimetrů a odkrytá část přesahovala pět metrů. Na první pohled šlo o mimořádný paleontologický nález. Pro...









