Posttěžební krajina bývá často vnímána jako krajina proměny. Na jaře a v létě může rychle zezelenat, na podzim hrát všemi různými barvami, avšak v zimě naopak působí na první pohled tiše a prázdně. Nicméně právě střídání ročních období nám přináší vhled do toho, jak neuvěřitelně dynamická posttěžební území ve skutečnosti jsou. Stejná výsypka, tůň...
Ještě před několika lety byla většina debat o krajině po těžbě uhlí spojená hlavně s rekultivací, tedy s tím, jak území po dolech stabilizovat, zazelenit nebo vrátit přírodě. Dnes se ale stále častěji objevuje i další otázka: mohou bývalé výsypky a lomy pomoci s výrobou čisté energie? V Česku postupně vznikají projekty, které ukazují, že ano....
Ukončování těžby uhlí na Mostecku přináší nejen proměnu krajiny, ale také spor o stovky milionů korun, které měly pomoci okolním obcím. Ve hře je zhruba 460 milionů korun, které vznikly díky změně přístupu k rekultivacím lomu ČSA. Zatímco se však vede debata o tom, zda je tato částka dostatečná, sílí obavy, že vleklé spory mohou skončit tím, že...
Ještě před několika desítkami let byla podobná místa symbolem těžkého průmyslu, povrchové těžby a ekologické zátěže. Dnes se ale některé bývalé doly a výsypky v Česku mění na cyklostezky, rekreační areály nebo nové turistické cíle. A právě posttěžební krajina začíná lákat nejen cyklisty a sportovce, ale také fotografy, rodiny s dětmi nebo milovníky...
Na první pohled se jedná jen o malé vodní plochy, které jsou mělké, často nenápadné a někdy dokonce jen sezónní. V posttěžební krajině však mohou tůně znamenat mnohem více. Jsou místy, ve kterých se obnovuje život, krajina získává zpět schopnost pracovat s vodou a na malém prostoru se soustředí překvapivě vysoká biodiverzita. Právě proto tůně patří...
Rekultivace není jen technická úprava povrchu. Aby se území po těžbě, průmyslové činnosti nebo stavebních zásazích mohlo znovu proměnit ve stabilní krajinu, je potřeba do něj navrátit život – tedy kvalitní půdu, rostliny, mikroorganismy i živočichy. Právě na to se zaměřuje biologická rekultivace.
Historicky patří Česko mezi evropské země s výraznou vazbou na uhlí. Nejvýrazněji se těžba propsala do Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, které dnes tvoří hlavní české transformační regiony v procesu odklonu od uhlí. Přestože všechny spojuje průmyslové dědictví spojené s těžbou, každý z nich čelí odlišným výzvám a proměňuje se...
Obnova krajiny po těžbě patří mezi dlouhodobé procesy, které zásadně ovlivňují podobu regionů i kvalitu života jejich obyvatel. Rekultivace přitom neznamená pouze "zahlazení stop" po průmyslové činnosti, ale komplexní přeměnu území, která dnes stále častěji směřuje k ekologicky hodnotným a funkčním krajinám. Celý proces probíhá v několika...
Pojem "revitalizace" se mnohdy objevuje v souvislosti s městy, řekami, parky či krajinou po těžbě. Přestože slovo samo o sobě může znít jako obecné heslo, ve skutečnosti se jedná o poměrně konkrétní přístup, který usiluje o jeden hlavní cíl: navrátit do krajiny život. A to nejen v podobě zeleně, ale také v podobě funkčního prostoru pro lidi,...
Pionýrské dřeviny zvládají podmínky, ve kterých by většina stromů neuspěla. Pionýři totiž postupně mění prostředí tak, že se na místě může uchytit další "forma" lesa, tzv. pozdně sukcesní druhy. Jsou náročnější, rostou pomaleji, ale z dlouhodobého hlediska tvoří stabilnější a trvalejší strukturu v rámci lesa.