Posttěžební krajina není nikdy stejná. Místo, které může po ukončení těžby působit prázdně, jako narušené území, se v průběhu let postupně mění. Začínají se objevovat nejprve první byliny, později keře, mladé stromky, tůně, rákosiny nebo lesní porosty. Společně s tím se mění také druhy živočichů, které v takové krajině nacházejí vhodné podmínky....
Jen málokterý živočich má životní strategii tak neobvyklou jako modrásek hořcový. Aby přežil, musí nejprve oklamat mravence. Ti si jeho housenku spletou s vlastními larvami, odnesou ji do mraveniště a celé měsíce se o ni starají. Teprve když se z kukly vylíhne dospělý motýl, zjistí, že naletěli – a vetřelce začnou pronásledovat.
Na první pohled se může zdát, že divocí koně, zubři nebo pratuři v krajině dělají jedinou věc – pasou se. Ve skutečnosti je každý jejich krok začátkem mnohem složitějšího příběhu. Vyšlapaná stezka se může stát cestou pro drobné živočichy, prachové koupaliště novým místem pro růst květin a trus zdrojem života pod zemí.
Vážky patří mezi výrazné a bezesporu zajímavé obyvatele vodní krajiny. Když se v létě mihnou nad hladinou, působí skoro nedostižitelně; jsou rychlé, barevné a neustále v pohybu. V posttěžební krajině však nejsou jen hezkým zpestřením při túře pro náhodné pozorovatele. Jejich přítomnost nám mnohdy napovídá, že tůň nebo mokřad funguje dobře a nabízí...
Když někde zazní spojení "posttěžební krajina", většina z nás si pravděpodobně nepředstaví plavky, osušku, lehátka, opalovací krém a odpoledne u vody. Spíše nám přijdou na mysl doly nebo výsypky, které zažily lidský zásah a nyní se snaží o nový život. Avšak realita může být mnohem pozitivnější. Právě některá z takových míst patří mezi...
V roce 2015 odkryla těžební technika ve vršanském lomu mohutný zkamenělý kmen stromu. Odborníci později určili, že šlo s největší pravděpodobností o tisovec rodu Taxodium, strom starý 17 až 20 milionů let. Kmen měl průměr přibližně 130 centimetrů a odkrytá část přesahovala pět metrů. Na první pohled šlo o mimořádný paleontologický nález. Pro...
Když se řekne energetická plodina, většina lidí si představí pole řepky nebo kukuřice. Jen málokoho by napadlo, že jednou z nejzajímavějších rostlin současného výzkumu je vysoká tráva, která na první pohled připomíná přerostlý rákos.
Posttěžební krajina bývá často vnímána jako krajina proměny. Na jaře a v létě může rychle zezelenat, na podzim hrát všemi různými barvami, avšak v zimě naopak působí na první pohled tiše a prázdně. Nicméně právě střídání ročních období nám přináší vhled do toho, jak neuvěřitelně dynamická posttěžební území ve skutečnosti jsou. Stejná výsypka, tůň...
Ještě před několika lety byla většina debat o krajině po těžbě uhlí spojená hlavně s rekultivací, tedy s tím, jak území po dolech stabilizovat, zazelenit nebo vrátit přírodě. Dnes se ale stále častěji objevuje i další otázka: mohou bývalé výsypky a lomy pomoci s výrobou čisté energie? V Česku postupně vznikají projekty, které ukazují, že ano....
Ukončování těžby uhlí na Mostecku přináší nejen proměnu krajiny, ale také spor o stovky milionů korun, které měly pomoci okolním obcím. Ve hře je zhruba 460 milionů korun, které vznikly díky změně přístupu k rekultivacím lomu ČSA. Zatímco se však vede debata o tom, zda je tato částka dostatečná, sílí obavy, že vleklé spory mohou skončit tím, že...