Na obnažené výsypce se objeví žluté květy podbělu, později přibývají trávy a mladé břízy. Rostliny, které u cesty snadno přehlédneme, tu mají důležitou úlohu: začínají osidlovat území proměněné těžbou. Jejich příchod je součástí sukcese, postupného vývoje společenstev, při němž se mění vegetace i prostředí, ve kterém roste.
Když pozorujeme krajinu, mnohdy vnímáme spíše to, co je vidět na první pohled; jak se na ní odráží konkrétní roční období, zda je zelená, suchá, zarostlá, otevřená nebo například plná vody. Ale pro život rostlin a živočichů je stejně důležité i to, co tak snadno nevidíme: teplota, vlhkost půdy, proudění vzduchu, kolik je zde stínu… Těmto drobným...
Na místech, kde se ještě nedávno těžilo uhlí, vznikají nové lesy, suché trávníky i tůně. Návrat zeleně však sám o sobě neznamená, že se krajině daří. Záleží také na tom, kdo ji osidluje. Některé nepůvodní rostliny a živočichové mohou obnovu přírody zkomplikovat – a včasné rozpoznání problému rozhoduje o tom, jak obtížné bude jeho řešení.
Pod pojmem "přírodní stanoviště" si většina lidí představí rozkvetlou louku, les, mokřad či tůň plnou života. Holá půda do této představy často nezapadá. Působí spíše prázdně, někdy až zanedbaně. V posttěžební krajině však může mít právě takový prázdný povrch velký význam. Pro některé druhy hmyzu představuje domov, loviště i místo, kde mohou...
V bahně, vlhké půdě a mokřadních okrajích se odehrává obrovské množství procesů, bez kterých by krajina nemohla dobře fungovat. Žijí zde půdní bezobratlí, larvy hmyzu, drobní korýši, červi, roztoči, bakterie, houby i další mikroorganismy. Většinu z nich běžně nevidíme, protože se ukrývají pod povrchem, mezi kořeny rostlin nebo ve vrstvě...
Ideálním místem pro vzácné druhy hmyzu většina lidí chápe rozkvetlou louku, starý sad nebo okraj lesa. Jen málokoho by napadla hnědouhelná výsypka. Přitom právě posttěžební krajina může některým druhům dodat podmínky, které z běžné krajiny postupně mizí. Platí to i pro vzácné včely a vosy.
Útlum těžby uhlí představuje pro regiony mnohem větší změnu než samotné uzavření dolů. Spolu s pracovními místy mizí odvětví, kolem kterého po desetiletí vyrůstala místní ekonomika, infrastruktura i identita. V krajině navíc zůstávají rozsáhlé průmyslové areály, výsypky, zatopené šachty a další místa, pro která je potřeba najít nové využití....
Na první pohled může výsypka působit jako nehostinné prostředí. Jedná se například o hromady navršeného materiálu, kamení, jílovité nebo písčité vrstvy, kde se nachází minimum živin a mnohdy i extrémní podmínky – sucho, vítr, přehřívání nebo naopak podmáčení. Přesto se i na takových místech může postupně začít rodit nový život. A jedním z...
Pokud hovoříme o obnově krajiny po výrazném zásahu člověkem, mnohdy si představujeme rekultivaci jako cílený proces. Jako terénní úpravy, výsadbu stromů, založení luk, vodních ploch nebo cest. Nalezneme však ale i místa, která zvolila trochu jiný přístup. Místo učesání krajiny dávají větší prostor přirozenému vývoji a sledují, jak se příroda...
Ještě před několika desítkami let se po Milovicích proháněly tanky. Dnes se na stejných místech pasou divocí koně, zubři a pratuři a někdejší vojenský prostor patří mezi nejvýznamnější příklady obnovy přírody v Česku. Jak vznikla rezervace, která změnila pohled na ochranu krajiny a stala se inspirací pro desítky dalších projektů?