Cesta severních Čech: Krajina po těžbě hledá novou tvář

Mostecká pánev patří k oblastem, které těžba uhlí poznamenala nejvíce. Od 17. století zde lidé dobývali uhlí převážně hlubinným způsobem, po roce 1948 však nastoupila těžba povrchová. Masivní zásahy do krajiny, zánik desítek vesnic a vznik obrovských jam i výsypek se podepsaly na tváři severních Čech. Dnes zde těžba pokračuje už jen v několika povrchových lomech: Vršany, Nástup–Tušimice a Bílina.

Nejhlubší důl v Česku

Lom Bílina na hranici okresů Most a Teplice je nejhlubším povrchovým dolem v Česku, těžba zde pokračuje do hloubky více než 200 metrů. Dno lomu je zároveň nejnižším bodem v Česku, odkud je vidět obloha. Každý rok se tu vytěží osm až devět milionů tun nízkosirnatého uhlí, které směřuje především do elektrárny Ledvice. Historie lomu sahá do poválečného období, kdy postupně mizely menší doly i celé vesnice, například Břežánky či Libkovice. Se zahájením těžby v Bílině vznikly i nové výsypky – Pokrok u Duchcova a Radovesice. Většina skrývky ale putuje zpět do samotného lomu, na vnitřní výsypky. V roce 1991 byly s ohledem na ekologické dopady stanoveny územní limity, které měly těžbu omezit. Ty však vláda v roce 2015 částečně prolomila. Přesto je jisté, že těžba v Bílině skončí kolem roku 2033.

Nástup–Tušimice a plán na jezero Libouš

Lom Nástup–Tušimice na Chomutovsku vznikl rozšiřováním starších dolů Merkur a Šatra a zásobuje zejména elektrárnu Tušimice. Zde má těžba skončit v roce 2030. Do budoucna se ale s lokalitou počítá: plánuje se zatopení a vznik nové vodní nádrže Libouš, která by byla propojena kanálem s Nechranickou přehradou. Vznikla by tak jedna z největších vodních ploch v Česku s významem pro protipovodňovou ochranu, zadržování vody v krajině i rekreaci.

Mostecká pánev tak prochází další velkou proměnou. To znamená přeměnu výsypek na lesy, pole nebo parky, obnovu vodních toků či vytváření jezer v bývalých jámách. Každé území vyžaduje jiný přístup: zatímco v Bílině je nutné řešit kyselost a nestabilitu půd, v Tušimicích převažují těžké, sterilní horniny. Každá lokalita má svá úskalí, ale právě díky rekultivaci se i území, které těžba poznamenala nejvíce, může stát krajinou s novou tváří.