Důl Šalomoun. Tam, kde dnes stojí Frýdlantské mosty, býval druhý nejhlubší důl Ostravska

Na místě, kde dnes stojí Frýdlantské mosty, hypermarket, výšková kancelářská budova a ústřední autobusové nádraží, se kdysi nacházel Důl Šalomoun – jeden z nejvýznamnějších a nejhlubších dolů celého ostravsko-karvinského revíru. Důl, který nesl jméno svého zakladatele, bankéře Salomona Mayera Rothschilda, odstartoval v roce 1844 epochu, která proměnila tvář Moravské Ostravy.

Rothschild a začátek průmyslové éry

Salomon Mayer Rothschild, vídeňský bankéř a zakladatel mocné průmyslové větve rodiny, koupil na počátku 40. let 19. století kutací pole u křižovatky cest z Moravské Ostravy do Vítkovic a Opavy. V té době šlo o okraj města, který se brzy stal jeho tepajícím srdcem. O rok dříve Rothschild odkoupil i nedalekou jámu, které dal jméno Karolina. Brzy přibyla i Hlubina, založená v bezprostřední blízkosti Vítkovických železáren, které Rothschild rovněž vlastnil. Byla to důmyslná síť průmyslových investic, která propojila těžbu uhlí, hutnictví i dopravu – a z Ostravy udělala jedno z nejrychleji se rozvíjejících měst Rakouska-Uherska.

Hloubení jámy Šalomoun nebylo snadné. Geologické podmínky byly nevyzpytatelné: tekuté písky, průvaly vody, výrony metanu. V roce 1864 dokonce došlo k explosi plynu, která zastavila práce na sedm let. Až v roce 1871 byla jáma konečně dokončena a později prohloubena až na 780 metrů, tehdy mimořádnou hloubku, která z ní udělala druhý nejhlubší důl celého revíru.

V roce 1905 nahradila původní dřevěnou těžní věž ocelová konstrukce vysoká 36 metrů.
Parní stroj vystřídal moderní elektrický těžní stroj. Důl Šalomoun se tak stal jedním z technicky nejvyspělejších závodů v českých zemích.

Vlajka svobody

Počátkem 20. století byl Šalomoun symbolem rozvoje i pracovních příležitostí. Okolo dolu vyrostla dělnická kolonie s více než 70 domy. Když však přišla hospodářská krize, těžba se zpomalila a horníci přicházeli o práci. V roce 1931 se Šalomoun stal pouze výdušnou jámou pro důl Hlubina. Za druhé světové války byl provoz zčásti obnoven, po roce 1945 se však jeho role změnila – důl sloužil hlavně jako učiliště pro hornické učně.

Z Dolu Šalomoun pochází i jeden z nejpůsobivějších symbolických momentů ostravských dějin.
30. dubna 1945, v den osvobození Ostravy, vlála právě na těžní věži Šalomouna první československá vlajka. V městě zničeném válkou to byl tichý, ale jasný znak návratu svobody. V 70. letech padlo rozhodnutí, které uzavřelo celou éru. V roce 1973 byla těžní jáma zasypána, v listopadu 1974 odstřelena ocelová věž. Za 130 let existence vytěžil Důl Šalomoun téměř 14 milionů tun uhlí.

Když dnes přecházíte mezi tramvajemi a autobusy, jen těžko si představit, že pod vašima nohama kdysi vedlo devět pater dolů.