Fáze přírodní sukcese, při kterých příroda znovu nachází rovnováhu

Když se snaží krajina po těžbě znovu rozkvést, často to naopak vypadá jako konec jejího života. Ale právě tehdy se rozbíhá proces, který je pro přírodu naprosto zásadní: přírodní sukcese. Jedná se o přirozený vývoj ekosystému, který se odehrává tam, kde vegetace zanikla nebo byla narušena.

Na začátku se nachází holá půda. Bez živin a bez života. Jako první se objevují odolné, nenáročné rostliny. Jsou to pionýři, kteří snášejí sucho, vítr i nedostatek živin. Jejich přítomnost půdu postupně obohacuje o organickou hmotu a vlhkost. Vytvářejí podmínky pro nástup dalších druhů. Postupně začnou převládat trvalky, které stabilizují půdní povrch a brání erozi.

Jakmile se krajina vzpamatuje, přichází další fáze. V té se objevují keře a první stromky. Ty už tvoří složitější strukturu a přinášejí stín i útočiště pro drobné živočichy. A nakonec se objeví stromy. Nejdříve krajině vládnou rychle rostoucí pionýrské druhy, jako je bříza nebo osika, a později i pomalu rostoucí, dlouhověké druhy, které vytváří stabilní les.

Tomuto konečnému, vyváženému stavu se říká klimaxové společenstvo. Takový ekosystém si dokáže udržet rovnováhu sám. Druhy jsou v rovnováze, koloběh živin funguje, půda se obnovuje a celé společenstvo reaguje pružně i na menší výkyvy v podmínkách.

Proces sukcese může trvat desítky, ale i stovky let. Jeho rychlost je ovlivněna klimatem, dostupností vody, kvalitou půdy, ale i tím, jak moc byl terén narušen. Sukcese není jen dílem divoké přírody. Dnes se využívá i účelně, například v bývalých dolech, lomech nebo pískovnách.

Odborníci zde nechávají krajinu pracovat samostatně, případně částečně samotně na místo aby ji celou zrekultivovali. Výsledkem bývají přirozenější, odolnější a pestřejší ekosystémy než ty, které vzniknou po klasické technické rekultivaci.