Hvozdík pyšný jako klenot našich luk i tradiční čínské medicíny

Hvozdík pyšný (Dianthus superbus) patří mezi nejvzácnější rostliny, které lze v české přírodě potkat. Tato vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých dorůstá výšky 30 až 70 centimetrů a nejlépe se jí daří na vlhkých či střídavě vlhkých loukách, v lesních lemech nebo na světlých stráních. V období od června do září zdobí krajinu svými růžovofialovými, jemně roztřepenými květy.

V české přírodě je hvozdík pyšný mimořádně vzácný. Jeho přirozené biotopy, vlhké louky a prameniště, postupně mizí kvůli intenzivnímu zemědělství, odvodňování i zarůstání krajiny. Dnes ho proto najdeme pouze roztroušeně, převážně v teplejších oblastech republiky. V horských oblastech se objevuje jeho poddruh Dianthus superbus subsp. alpestris, který dává přednost chladnějším loukám, pastvinám a kamenitým svahům.

Rostlina je chráněná nejen u nás, ale také na Slovensku či v Polsku. Kromě Evropy se přirozeně vyskytuje i v severní a východní Asii, od Sibiře a Mongolska přes Čínu až po Koreu a Japonsko.

Hvozdík pyšný má dlouhou historii také v tradiční čínské medicíně, kde je známý pod názvem Qu Mai. Po staletí se používá jako prostředek podporující zdraví močových cest. Pomáhá při infekcích, zánětech i při problémech s ledvinovými a močovými kameny. Dříve se využíval i při léčbě vředů a některých nádorových onemocnění.

Výzkumy ukazují, že výtažky z hvozdíku obsahují látky s výraznými fyziologickými účinky. Dokážou zmírňovat alergické reakce, tlumit záněty a celkově přispívat k rovnováze imunitního systému.

Ať už se na hvozdík pyšný podíváme z pohledu botaniky nebo tradiční medicíny, jedná se o mimořádně zajímavý druh. O to víc je třeba chránit zbytky přirozených stanovišť, kde tato výjimečná rostlina přežívá.