Inspirace ze zahraničí: Jak se transformují uhelné regiony

V mnoha zemích Evropy, kupříkladu v Řecku, Španělsku, Německu či Finsku, se dnes uhelné oblasti nacházejí na rozhraní dvou světů. Na jedné straně je jejich minulost, která je poznamenaná těžbou uhlí a s ní spojeným průmyslem. Na druhé straně pak stojí vize moderní a ekologicky stabilní budoucnosti. Přeměna takových míst však není pouze otázkou energetické politiky, ve většině případů se propojuje s ekonomickými inovacemi a zároveň podporuje i sociální a přírodní zájmy.

Řecko plánuje definitivní odklon od uhlí do roku 2028. Tamní vláda se lidem snaží připravit co nejhladší přechod, a proto aktivně vyhledává nové možnosti zaměstnání a programy rekvalifikace, které by bývalým pracovníkům uhelného sektoru pomohly najít uplatnění jinde. Současně s tím země posiluje investice do obnovitelných zdrojů a snaží se podporovat regiony, které byly těžbou uhlí zasaženy nejvíce.

Španělsko ukončilo těžbu uhlí už před sedmi lety, v roce 2018. Většina uhelných elektráren již není v provozu, naprosté ukončení plánují ještě v tomto roce. Zásadní roli zde sehrál Uhelný plán, jehož cílem je zajistit bývalým zaměstnancům důstojný odchod z práce. Německo postupuje jinak – soustředí se především na lokální projekty, které hledají nové využití pro opuštěné průmyslové objekty. Budovy a areály, které zůstaly po těžbě prázdné, země přetváří v místa s využitím pro kulturní, vzdělávací nebo podnikatelské aktivity. Tento postoj je důkazem, že změna těchto míst nemusí být vnímána pouze jako ekonomická, ale také může posílit kulturní a společenský život v regionech.

Také Finsko se rozhodlo s uhelným průmyslem skončit do roku 2028. Uhlí sice v současnosti do země stále dováží, ale do budoucna plánuje přejít na cirkulární ekonomiku. Ta by měla rozvíjet nové příležitosti především v oblastech stravování, lesnictví, technologií, dopravy a logistiky. Podle odhadů by tento přechod mohl vytvořit až 75 000 pracovních míst, což ukazuje, že ekologická transformace může být zároveň velkým ekonomickým stimulem.

Zkušenosti ze zahraničí nám ukazují, že odklon od uhlí nemusí znamenat velký hospodářský otřes. Naopak, pokud je transformace řízená dobře, může odklon zemi přinést mnoho pozitiv, od ekologického rozvoje přes vyšší zaměstnanost až po posílení komunit. Situace v zemích se různí, společným jmenovatelem však zůstává snaha proměnit posttěžební území v prostor, který má budoucnost.