Jak můžeme chránit biodiverzitu a podpořit ohrožené druhy?
Biodiverzita je síť vztahů, která drží krajinu pohromadě. Od opylovačů na loukách přes živočichy v půdě až po velké šelmy v lesích. Tato síť však slábne s tím, jak se mění způsoby hospodaření, krajina se zjednodušuje a ubývá vody i přirozených stanovišť. Řada druhů tak postupně mizí z mapy. Dobrou zprávou je, že s tím můžeme něco dělat.
Proč chránit biodiverzitu?
Biodiverzita znamená rozmanitost života – rostlin, živočichů, hub i mikroorganismů. Každý druh v ekosystému má svou roli. Pokud některé články tohoto řetězce zmizí, začne se postupně narušovat i zbytek systému.
Například včely, čmeláci a motýli jsou klíčoví pro opylování a tím i pro naši úrodu. Úbytek jejich populací by měl přímý dopad na zemědělství i potravinovou bezpečnost. Podobně fungují i velcí predátoři, například rys ostrovid, nebo vzácní ptáci jako orlovec říční. Tito živočichové jsou indikátory zdravých lesů a vodních ekosystémů. Když mizí, je to signál, že s celým systémem není něco v pořádku.
Část problémů, které biodiverzitu ohrožují, má globální charakter. Mnoho z nich si však způsobujeme velmi konkrétními zásahy do krajiny. Patří mezi ně ztráta přirozených stanovišť, například kácení starých alejí, odvodňování mokřadů, narovnávání toků nebo zástavba volné krajiny. Svou roli hraje také intenzivní zemědělství spojené s častým sečením, používáním pesticidů a hnojiv a také s úbytkem mezí a luk.
Významným faktorem je také znečištění a regulace vod nebo invazní druhy, které vytlačují druhy původní. Dalším faktorem je fragmentace krajiny. Silnice, ploty a další bariéry brání zvířatům v přirozeném pohybu a rozdělují krajinu na izolované části.
Speciální opatření pro ohrožené druhy
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvádí na svých stránkách také kroky, které je potřeba udělat tam, kde běžná ochrana biotopu nestačí. U rostlin může jít například o posunutí termínu sečení, aby stihly vykvést, změnu způsobu hospodaření nebo jednorázový obnovní zásah, například prosvětlení porostu.
U živočichů pomáhají například mechanické zábrany u frekventovaných silnic, úpravy elektrických vedení proti nárazům ptáků nebo instalace budek pro ptáky, netopýry a dalších úkrytů pro plazy či hmyz. Pomáhá také ponechat část louky neposekanou, aby mohla kvést a poskytovala potravu opylovačům.
Dobrou zprávou je, že do aktivit se mohou zapojit i jednotlivci. Řada organizací nabízí možnost pomoci v terénu jako dobrovolník. Mezi známé iniciativy patří například Ukliďme Česko nebo Sázíme budoucnost. Zapojit se lze i do lokálních brigád na sečení luk, obnovu tůní nebo údržbu chráněných území.
Velký potenciál má také každá zahrada, dvůr nebo vnitroblok. Přírodě pomůže nesečený nebo mozaikovitě sečený kout, květnatá louka, stromy a keře s květy a plody nebo drobné vodní prvky, například malé jezírko pro hmyz a obojživelníky. Pozitivní vliv mají také budky pro ptáky, úkryty pro ježky nebo hromádky dřeva a kamenů pro hmyz. Přínosné je i omezení chemie, tedy nepoužívání plošných herbicidů.
Čím lépe víme, kde jednotlivé druhy žijí, tím lépe je můžeme chránit. Důležitá jsou i rozhodnutí, která se mohou zdát na první pohled drobná. Patří mezi ně například nákup lokálních a ekologických produktů, omezení plýtvání jídlem nebo podpora značek, které mají jasnou environmentální strategii.
Ochrana biodiverzity není jen koníček. Je to investice do stabilní krajiny, která dokáže zvládnout sucho, přívalové deště i další projevy klimatické změny. Zároveň zůstává obyvatelná pro nás i pro další druhy.