Když se krajina měnila: 50 let od přesunu kostela v Mostě

V říjnu 2025 uplyne padesát let od chvíle, kdy Mostecká pánev zažila technický výkon světového významu. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přesunut o 841 metrů kvůli postupující těžbě uhlí — aniž by byl rozebrán. Dodnes jde o největší přesun stavby na světě.

Město, které se rozhodlo jít uhlí vstříc

Mostecko bylo po desetiletí symbolem intenzivní průmyslové těžby. V 60. letech padlo rozhodnutí zbourat prakticky celé historické centrum města Most, aby se pod ním mohlo pokračovat v těžbě hnědého uhlí. V průběhu let zmizely desítky ulic, domy, obchody i celé čtvrti. Zůstávala jediná výrazná stavba — pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 16. století.

Zbourání kostela se původně zvažovalo stejně jako u zbytku města. Nakonec však zvítězil jiný přístup: místo demolice padlo rozhodnutí pro přesun. Nešlo jen o technickou výzvu, ale i o symbolickou snahu zachovat alespoň část identity města, které mělo zcela změnit svou podobu.

Jak se přesouvá dvanáctitisícitunový chrám

Přípravy na přesun trvaly několik let. Kostel byl zevnitř i zvenku vyztužen ocelovou konstrukcí, aby během manipulace nedošlo k narušení jeho statiky. Byl oddělen od původních základů a na speciálně vybudovaných kolejnicích posazen na nosný rám.

Přesun začal 30. září 1975 v 11:50. Pomocí hydraulických válců byl kostel pomalu posouván rychlostí 1 až 3 centimetry za minutu. Zezadu byl tlačen, zepředu brzděn a celý pohyb byl řízen tehdy moderní — a na svou dobu unikátní — počítačovou technikou, která průběžně hlídala výškové odchylky i rovnováhu stavby.

Po 646 hodinách, tedy více než 26 dnech, dorazil kostel na nové místo. Bylo 27. října před devátou hodinou ráno, když se stavba "usadila" na novém betonovém podloží, připraveném k dalším úpravám a pozdější obnově. V následujících letech byl průběžně rekonstruován a v roce 1993 znovu vysvěcen.

Světový rekord, který dodnes nikdo nepřekonal

Přesun kostela v Mostě je dodnes zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší přesunutá stavba na světě. O zásahu informovala zahraniční média, přijížděli odborníci z mnoha zemí. Málokde se tak silně ukazuje, jak hluboce dokáže těžba změnit krajinu — a zároveň jakou míru úsilí je společnost schopna vynaložit, pokud se rozhodne určitou hodnotu zachovat.

Od bourání města k obnově krajiny

Mostecký kostel dnes stojí v otevřeném prostoru nové zástavby a často slouží nejen bohoslužbám, ale i koncertům a kulturním akcím. Jeho původní místo se nachází na břehu nově vzniklého jezera — pozůstatku po vytěženém lomu.

Původní destrukce se tak postupně překlápí v rekultivaci. Území, která byla kdysi průmyslovým epicentrem, se dnes mění v jezera, parky či nová sídliště. A právě přesun kostela představuje symbolický předěl mezi dobou, kdy se krajina jen dobývala, a dneškem, kdy se stále více řeší, jak s ní citlivě zacházet po těžbě.

Technická odvaha jako závazek do budoucna

Padesáté výročí přesunu kostela Nanebevzetí Panny Marie není jen připomínkou technického rekordu. Je také připomínkou rozhodnutí, že ani v době masivní těžby nemusí vše zmizet beze stopy. Pokud bylo možné rozhýbat dvanáct tisíc tun kamene a historie, je možné rozhýbat i diskusi o tom, jak má vypadat krajina po těžbě dnes.

Zdroj foto: ČTK