Strnad luční. Obyvatel okrajů lomů a výsypek

Seznamte se s největším z evropských strnadů – strnadem lučním. Tento ptáček s latinským názvem Emberiza calandra se mimo jiné často vyskytuje i na okrajích lomů či na výsypkách. Byl zachycen například v dole Bílina, Radovesické výsypce a výsypce Pokrok. Strnad si obecně užívá nejvíce otevřené plochy, které jsou spíše rovinaté. Má rád okraje polí i luk, na kterých se roztroušeně vyskytují stromy a keře. Obvykle se vyskytuje v nadmořské výšce kolem 400 metrů.

Strnad luční je velký 16–19 centimetrů a poznáte ho podle jeho charakteristického nápadného zobáku, který je po stranách žlutavě růžový. Zobák strnada svým vzhledem připomíná kužel. Na horní čelisti má zoubek, který zapadá do dolní čelisti. Účelem je, aby se strnadovi takto lépe držela a následně drtila tvrdá semena. V horní polovině těla je strnad šedohnědý, v té spodní světlejší. Nohy strnada jsou, stejně jako strany zobáku, také žlutavě růžové. Zbarvení je napříč pohlavími stejné, čímž se strnad luční liší od dalších druhů strnadů.

Výskyt a početnost

Strnad luční hnízdí 1–3krát ročně. Je částečně tažný. Žije i v severní Africe. Dále se vyskytuje po celé Evropě, a to až po jih Skandinávie. Nalezneme jej také na Středním východě a v jihozápadní Asii. Od 70. let 20. století byl však v České republice zaznamenaný pokles populace strnada lučního. V posledních letech se však situace zlepšila; nyní se zde nachází zhruba 4 až 8 tisíc párů. Na Červeném seznamu, který představuje soupis všech ohrožených druhů rostlin, živočichů a hub, a hodnotí jejich riziko vyhynutí, je v České republice strnad luční v kategorii VU. To znamená, že se jedná o zranitelný druh.

Své hnízdo strnad staví většinou na zemi, a to nejvíce v trávě. V ojedinělejších situacích se hnízdo může nacházet i na vyšších místech, například v různých křovinách. Jedna snůška představuje přibližně 3 až 5 vajec. Vylíhnutí trvá zhruba 12–14 dní. Na vejcích sedí výhradně samice, která také následně krmí mláďata. Zpočátku tak činí sama, později se však může zapojit i samec. Ve stáří 9 až 13 dní mláďata opouštějí hnízdo a přibližně další dva týdny jsou krmena již mimo něj.

Potravou pro strnada lučního jsou různá semena, dále bobule, ale také zelené části rostlin. Strava tvořená semeny, obilovinami, listím, trávou a bobulemi, tvoří zhruba tři čtvrtiny jeho jídelníčku. Rád si však pochutná také na hmyzu, pavoucích a malých suchozemských měkkýších. Mláďata jako taková jsou krmena výhradně malými bezobratlými a hmyzem. Zatímco většina ptáků z čeledi strnadových je monogamní, u strnada lučního se pravidelně vyskytuje polygamie. V tomto případě jeden sameček hnízdí s více samicemi.

Zajímavý je také hlas strnada lučního. Nejčastěji se ozývá z různých vyvýšených míst. Jeho zpěv zní řinčivě; často se lze setkat s názorem, že připomíná chrastění svazkem klíčů. Jeho let však může naopak působit trochu těžkopádně. Létá se svěšenýma nohama. Pokud právě strnad luční letí na delší vzdálenost, léta ve vlnovkách.