Ústecký kraj jako české vodíkové údolí. Rekultivace a průmyslové zóny dávají transformaci reálný základ

Ústecký kraj se v posledních letech řadí mezi nejaktivnější regiony v České republice, pokud jde o přechod na nové energetické technologie. Jedním ze symbolů této proměny je vodík, kterému kraj věnuje dlouhodobou pozornost. Jako první český region se objevil na evropské mapě vodíkových údolí a jako první také představil vlastní regionální vodíkovou strategii. Vznikla zde krajská vodíková platforma, která propojuje univerzitní výzkum, průmyslové podniky i veřejnou správu a vytváří prostředí, kde se projekty postupně posouvají k realizaci.

Proč zrovna vodík?

Rostoucí zájem o vodík v regionu není výsledkem jednorázového rozhodnutí. Vyplývá ze specifických podmínek, které Ústecký kraj dlouhodobě formovaly. Rozsáhlá území po těžbě, tradiční průmyslová základna, dobrá dostupnost německého trhu a přítomnost výzkumných kapacit vytvářejí kombinaci, která umožňuje regionu ucházet se o roli jednoho z center české energetické transformace. Vodík je v tomto kontextu vnímán jako technologie, která dokáže navázat na industriální historii kraje a zároveň definovat jeho budoucnost.

Kraj vedle toho realizuje i konkrétní projekty. Mezi nejvýznamnější patří H2ÚK, který koordinuje Inovační centrum Ústeckého kraje. Projekt se zaměřuje na rozvoj vodíkové infrastruktury, podporu pilotních projektů a aktualizaci regionální vodíkové strategie. Paralelně běží také podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace, která je určena přímo na rozvoj vodíkového údolí v Ústeckém kraji a je zaměřená na konkrétní investice i přípravu území.

Nová tvář regionu

Vodík jako energetický nosič vyžaduje pro svou výrobu dostatek energie i vhodné zázemí. Jednou z možností, kde může taková infrastruktura do budoucna vznikat, jsou rekultivovaná území po těžbě. Ústecký kraj patří k regionům s největší rozlohou posttěžebních ploch v České republice a jejich další využití může hrát roli v rozvoji energetiky či průmyslu.

Příkladem je projekt Green Mine v lomu ČSA, který je jedním z nejrozsáhlejších posttěžebních území v zemi. Rekultivace zde nesměřuje jen k obnově krajiny, ale i k přípravě prostoru pro možné budoucí ekonomické aktivity, například energetické parky, výzkumné plochy nebo moderní formy hospodaření v krajině. Pokud se v regionu podaří vybudovat kapacity pro výrobu čisté energie, může toto území v budoucnu přispět i k tomu, aby vznikly vhodné podmínky pro potenciální výrobu vodíku.

Do transformačního rámce zapadají také průmyslové zóny. Například zóna Triangle u Žatce, která patří mezi velké strategické průmyslové zóny s vysoce připravenou infrastrukturou. Vznikla na místě bývalého vojenského letiště a nabízí stovky hektarů plochy vhodné pro technologické firmy, výzkumné projekty i výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Díky své poloze a infrastruktuře představuje potenciál pro investory, kteří hledají kvalitní zázemí mimo přetíženou Prahu a zároveň chtějí být v blízkosti německého trhu.

Transformace Ústeckého kraje je dlouhodobý a vícevrstevný proces. Rozvoj vodíkových technologií a čisté energetiky je spojen s potřebou vhodně připravených území, rekultivací a podnikatelské infrastruktury, stejně jako s podporou nových ekonomických aktivit. Region zároveň čelí sociálním a demografickým výzvám, které tento proces ovlivňují a mohou jej zpomalovat. Přesto se v posledních letech objevují projekty a strategie, které společně vytvářejí rámec pro možné nové směry regionálního rozvoje.

Vodík je v této debatě nejen technologickým tématem, ale také jedním z prvků, které symbolizují posun od uhlí k modernějším formám energetiky a k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou. Ústecký kraj díky své poloze, infrastruktuře a rozsáhlým dostupným územím může v budoucnu z těchto trendů těžit a sehrát roli v české i přeshraniční energetické transformaci. Do jaké míry se to podaří, bude záviset na konkrétních investicích, rychlosti rekultivací, podnikatelském zájmu i celkovém ekonomickém vývoji.