Zatopené lomy v České republice jako jedny z míst, které rozhodně stojí za návštěvu
Posttěžební krajina v Česku není jen o uhlí. Po staletí se u nás těžilo vše od písku přes vápenec až po štěrk, a země tak nese stopy desítek různých druhů těžby. Každé ukončené dobývání zanechalo za sebou jiný typ krajiny, někde výsypky a haldy, jinde hluboké jámy, které se postupně proměnily v jezera. A právě ta dnes patří mezi nejkrásnější přírodní místa u nás. Z opuštěných lomů se stala koupaliště s křišťálovou vodou, skalními stěnami a klidem, který v běžných rekreačních areálech nenajdete. Kdysi hlučná místa těžby dnes lákají turisty, potápěče i milovníky přírody.
Jedním z takových jezer je lom Mašovice. Těžba zde byla ukončena v roce 1999. Lom se rozprostírá v Mašovicích nedaleko od Znojma a kromě toho, že je zde kvalitní voda po celou koupací sezonu, se tu v přilehlých travinách nachází i kriticky ohrožená ještěrka zelená. Žije zde také populace ohroženého čolka dravého. Pod hladinou jezera naleznete spoustu druhů ryb, proto je toto místo lákavé i pro potápěče. Hloubka vody dosahuje přibližně 10 metrů.
V rámci festivalu Hudební festival Znojmo se přímo na hladině v Mašovickém lomu konají v červenci pravidelně vystoupení. 13. 7. 2026 zde zahraje žesťový orchestr Moravia Brass Band.
Dalším zajímavým místem je přírodní památka Kurovický lom. Jedná se o bývalý vápencový lom, který vznikl ještě před rokem 1840. V okolí místa se nachází apartmány i Centrum Ekologické výchovy s galerií a útulnou kavárnou. Koncem srpna tohoto roku v Kurovickém lomu proběhl festival současného moderního umění a hudby LOFOFORA LOM 2025. Kromě toho zde můžete najít 247 rostlin, 21 druhů ptáků a 60 druhů brouků, a to dokonce i největšího vodního brouka na světě vodomila černého.
V lomu si můžete zároveň užít komentovanou prohlídku s průvodcem, která zahrnuje i prohlídku galerie a návštěvu Api centra, kde si můžete přes prosklený včelí úl prohlédnout včely při práci.
Lom se nachází u Kroměříže, 1,5 kilometru jižně od obce Kurovice. Vstup do lomu byl dlouho zakázán, v posledních letech je však opět přístupný a návštěvníci se zde mohou i vykoupat.
Jako unikátní přírodní koupaliště je známé také Hlučínské jezero, které můžete znát i pod názvem "Štěrkovna". Jezero leží na jihozápadním okraji Hlučína v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Na území dnešní štěrkovny se až do roku 1736 rozkládaly dva rybníky, Velký Fifejdský a Mlýnský. Postupem času však oba zanikly a jejich místo zaujala povrchová těžba štěrkopísku. V souvislosti s těžbou došlo také k úpravám terénu v okolí.
V 70. letech se těžební činnost začala omezovat a území se postupně měnilo v rekreační oblast. Během 80. let zde přibylo základní vybavení pro návštěvníky. Roku 1990 pak byla původní štěrkovna přetvořena na vodní nádrž.
V současné době u Hlučínského jezera naleznete plážový volejbal, minigolf, disc golf, vzduchovou trampolínu pro děti, dětská hřiště, oplocené brouzdaliště, florbalové hřiště, basketbalové hřiště, horolezeckou stěnu, vodní lyže, půjčovnu lodiček, paddleboardů i veřejné ohniště. Pro návštěvníky jsou tu také slunečníky, převlékací boxy, sociální zařízení včetně sprch a mnoho míst k občerstvení.
Posledním jezerem v tomto článku, avšak rozhodně ne v České republice, je jezero Milada. Vzniklo zatopením uhelného velkolomu. Začalo se napouštět v roce 2001 a proces byl dokončen roku 2010. Těžba hnědého uhlí zde skončila v roce 1997 a dnes se jedná o velmi oblíbenou rekreační lokalitu.
V roce 2022 bylo jezero využito jako zdroj vody při rozsáhlém požáru v Českém Švýcarsku. Letadla zde nabírala vodu, kterou následně používala k hašení požáru. Jezero Milada leží nedaleko měst Ústí nad Labem, Teplice, Chabařovice a Trmice.
Od roku 2006 se zde nachází cyklotrasa č. 3009, která má za úkol seznámit návštěvníky s oblastí. Najdete zde rovněž naučnou stezku jezero Milada, která si klade za cíl návštěvníkům představit historii těžby uhlí na Chabařovicku.
Svým rozsahem a rozlohou jsou rekultivace provedené v oblasti jezera Milada jedněmi z těch největších v České republice. Na území se nachází 216 druhů vyšších rostlin, původní porosty, náletové porosty i porosty vzniklé zalesněním i zajímavé houby. Byl zde objeven také výskyt 16 druhů vodních měkkýšů, 61 druhů pavouků, včetně těch vzácných, i chráněné druhy obojživelníků a plazů.
Každé z vzniklých jezer návštěvníkům nabízí něco jiného, ať už rozlohou, lokalitou, historií či společenským vyžitím. Přesto mají však jedno společné – příroda se zde opět vrátila ke kormidlu.