Mostecká pánev patří k oblastem, které těžba uhlí poznamenala nejvíce. Od 17. století zde lidé dobývali uhlí převážně hlubinným způsobem, po roce 1948 však nastoupila těžba povrchová. Masivní zásahy do krajiny, zánik desítek vesnic a vznik obrovských jam i výsypek se podepsaly na tváři severních Čech. Dnes zde těžba pokračuje už jen v několika...
Těžba nerostných surovin dovede změnit tvář krajiny k nepoznání. Po ukončení těžby se místo často promění v plochu bez vegetace plnou odkrytých svahů, výsypek a jam. V minulosti bylo téměř automatickým krokem zahájení technické rekultivace. Lidé zahájili úpravy terénu, navezli na místo zeminu a vysadili stromy a travní směsi.
Rekultivace se obvykle spojuje s návratem přírody. Mluvíme o loukách, remízcích, oživlých mokřadech a druhové pestrosti. Ale existuje i jiný scénář. Takový, kde krajina nezůstane divoká, ale začne znovu sloužit člověku – chytře, funkčně a s ohledem na své limity. Průmyslová rekultivace je cestou, jak využít území zasažené těžbou novým způsobem –...
Pod pojmem "posttěžební krajina" si možná na první pohled představíte pusté místo, které po ukončení těžby ztratilo veškerou svou hodnotu. Obrovské výsypky, odkryté svahy, skalní stěny nebo jámy vyhloubené do krajiny připomínají spíš měsíční povrch než místo, kde by jednou mohl stát zelený les. Na první pohled působí taková místa zkrátka opuštěně a...