Články

Jezero Medard svým způsobem představuje symbol proměny uhelné krajiny v rekreačním zázemí. Právě teď vstupuje do další důležité etapy; kolem vody začne vznikat nová multifunkční stezka. Cílem je území ještě více otevřít lidem.

Biodiverzita je síť vztahů, která drží krajinu pohromadě. Od opylovačů na loukách přes živočichy v půdě až po velké šelmy v lesích. Tato síť však slábne s tím, jak se mění způsoby hospodaření, krajina se zjednodušuje a ubývá vody i přirozených stanovišť. Řada druhů tak postupně mizí z mapy. Dobrou zprávou je, že s tím můžeme něco dělat.

Lakušník Rionův (latinsky Batrachium rionii nebo Ranunculus rionii) patří do čeledi pryskyřníkovitých. Na první pohled působí tato rostlina velmi nenápadně, jelikož její lodyhy a bílé kvítky snadno splynou s okolní vegetací. Přesto se však jedná o druh, který je z botanického i ochranářského hlediska mimořádně zajímavý.

Ukončení těžby v lomu ČSA pod zámkem Jezeří představuje symbolický milník pro celé podhůří Krušných hor. Éra hnědého uhlí, která zde trvala od 19. století a zásadně formovala regionální ekonomiku i krajinu, se uzavírá. S koncem těžby však přichází nejen proměna území, ale také spor o to, co má být skutečnou kompenzací za desítky let dobývání...

Šáchor hnědý neboli Cyperus fuscus je nenápadná, ale z botanického pohledu velmi zajímavá jednoletá bylina. Kvete poměrně dlouho – od června až do listopadu – a patří k druhům, které jsou úzce vázané na vlhká a pravidelně zaplavovaná stanoviště.

V zimě čelí krajina i volně žijící živočichové náročným podmínkám. Výjimkou nejsou ani bývalé oblasti po těžbě, kde po skončení průmyslové činnosti postupně vznikají nové podmínky pro život. Rekultivované výsypky, často v kombinaci se spontánní sukcesí, představují důležitá zimoviště pro řadu ptačích druhů. Díky mozaice otevřených ploch, keřových...

Podkrušnohoří v severozápadních Čechách patří k územím s dlouhou historií osídlení a hospodářského využití. Po desetiletích intenzivní těžby hnědého uhlí dnes region čelí zásadní výzvě: jak navázat na průmyslové dědictví a zároveň otevřít prostor pro rekultivaci, nové ekonomické aktivity a obnovu krajinných funkcí.

Rekultivace krajiny po těžbě si často spojujeme se zarovnaným terénem a nově vysazenými stromy. V mnoha případech ale sehrává hlavní roli úplně jiný prvek – voda. Vodohospodářské rekultivace mění bývalé lomy v jezera, mokřady a nové vodní ekosystémy, které se stávají nejen součástí krajiny, ale i její novou pamětí. Nejde přitom jen o "napuštění...

Seznamte se s největším z evropských strnadů – strnadem lučním. Tento ptáček s latinským názvem Emberiza calandra se mimo jiné často vyskytuje i na okrajích lomů či na výsypkách. Byl zachycen například v dole Bílina, Radovesické výsypce a výsypce Pokrok. Strnad si obecně užívá nejvíce otevřené plochy, které jsou spíše rovinaté. Má rád okraje polí i...

Propojení vědeckých metod, technologických nástrojů a ekologického myšlení. Zatímco dříve byla rekultivace založena především na manuální práci a obecných plánech, dnes se stále častěji opírá o detailní analýzu dat a technologicky řízené procesy. Ty umožňuje lépe porozumět konkrétním lokalitám a navrhovat řešení přesně na míru jejich potřebám,...