Kopistská výsypka se nachází mezi Mostem a Litvínovem, na jih od areálu chemických závodů v Záluží u Litvínova. Výsypka vznikla pomocí rekultivace, navazením skrývky z povrchového dolu Obránců míru. Díky svému okolí je izolovaná od okolních ekosystémů.
Když v dubnu vyrazíte na procházku po opuštěné výsypce, pískovně nebo kamenité louce, můžete zahlédnout malého ptáka, který sedí vzpřímeně na kůlu nebo kameni a z výšky pozoruje okolí. Na první pohled nenápadný, v letu ho ale prozradí bílé "T" na ocase. To je bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – jeden z nejzajímavějších tažných pěvců, kteří každé...
V následujících desetiletích postupně přibývaly nové technologie i kapacity: od pecí Otto a Koppers, přes suché chlazení Sulzer až po moderní elektrárnu. V roce 1929 koksovna vyrobila neuvěřitelných 1 900 tun koksu denně. Koks tehdy poháněl vysoké pece Vítkovických železáren, železnici i další závody v regionu. V jejím areálu fungovala také...
Krajina mezi Bílinou, Kostomlaty pod Milešovkou a Štěpánovem nese dodnes stopy velké proměny. Radovesická výsypka, která vznikla v 60. letech 20. století jako úložiště nadložních zemin z lomu Bílina, patří dnes k nejrozsáhlejším rekultivačním plochám v České republice. Zde je její příběh.
Posttěžební krajina v Česku není jen o uhlí. Po staletí se u nás těžilo vše od písku přes vápenec až po štěrk, a země tak nese stopy desítek různých druhů těžby. Každé ukončené dobývání zanechalo za sebou jiný typ krajiny, někde výsypky a haldy, jinde hluboké jámy, které se postupně proměnily v jezera. A právě ta dnes patří mezi nejkrásnější...
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) je malý pěvec, který se k nám na jaře navrací z Afriky. Z vyvýšených posedů, například kůlů, vyšších stébel nebo keříků, hlídá své území a hledá potravu. Kde se mu daří, bývá krajina pestrá a plná života.
Břehule říční (Riparia riparia) je nejmenším zástupcem vlaštovkovitých ptáků u nás. Přirozeným domovem břehulí byly dříve strmé písečné a hlinité břehy řek, které se po povodních samovolně obnovovaly. S postupnou regulací toků a zpevňováním břehů ale o svá hnízdiště přišly. A právě v tu chvíli začala příroda hledat novou cestu.
Když se roku 1869 belgický podnikatel Eustach Josef Gobiet rozhodl vybudovat válcovnu jemných plechů a tyčoviny v bezprostřední blízkosti jámy Karolina, nešlo o náhodu, ale o kalkul. Ostravsko tehdy zažívalo zlatou éru uhelné horečky a Gobiet patřil mezi ty, kteří v uhlí viděli víc než surovinu. Z Düsseldorfu si přivedl své bratry i kapitál a s...
Téměř třicet let po ukončení těžby uhlí přemýšlí mladí lidé o tom, jak by měla vypadat místa, kde se dřív těžilo černé zlato. Většina z nich by bývalé doly proměnila v parky a přírodní rezervace, menší část by dala přednost zachování industriálního charakteru po vzoru Dolních Vítkovic.
Tato pozoruhodná krajina vyrostla mezi Horním Jiřetínem, Litvínovem a průmyslovým areálem Záluží. Původně vznikla jako vnější úložiště skrývky z tehdejších povrchových dolů Obránců míru a Československé armády. V duchu tehdejších plánů se mělo jednat pouze o dočasný depozit zeminy, tedy nic, co by takto mělo zůstat natrvalo. Když v roce 1969 začaly...