V bahně, vlhké půdě a mokřadních okrajích se odehrává obrovské množství procesů, bez kterých by krajina nemohla dobře fungovat. Žijí zde půdní bezobratlí, larvy hmyzu, drobní korýši, červi, roztoči, bakterie, houby i další mikroorganismy. Většinu z nich běžně nevidíme, protože se ukrývají pod povrchem, mezi kořeny rostlin nebo ve vrstvě...
Ideálním místem pro vzácné druhy hmyzu většina lidí chápe rozkvetlou louku, starý sad nebo okraj lesa. Jen málokoho by napadla hnědouhelná výsypka. Přitom právě posttěžební krajina může některým druhům dodat podmínky, které z běžné krajiny postupně mizí. Platí to i pro vzácné včely a vosy.
Útlum těžby uhlí představuje pro regiony mnohem větší změnu než samotné uzavření dolů. Spolu s pracovními místy mizí odvětví, kolem kterého po desetiletí vyrůstala místní ekonomika, infrastruktura i identita. V krajině navíc zůstávají rozsáhlé průmyslové areály, výsypky, zatopené šachty a další místa, pro která je potřeba najít nové využití....
Na první pohled může výsypka působit jako nehostinné prostředí. Jedná se například o hromady navršeného materiálu, kamení, jílovité nebo písčité vrstvy, kde se nachází minimum živin a mnohdy i extrémní podmínky – sucho, vítr, přehřívání nebo naopak podmáčení. Přesto se i na takových místech může postupně začít rodit nový život. A jedním z...
Pokud hovoříme o obnově krajiny po výrazném zásahu člověkem, mnohdy si představujeme rekultivaci jako cílený proces. Jako terénní úpravy, výsadbu stromů, založení luk, vodních ploch nebo cest. Nalezneme však ale i místa, která zvolila trochu jiný přístup. Místo učesání krajiny dávají větší prostor přirozenému vývoji a sledují, jak se příroda...
Ještě před několika desítkami let se po Milovicích proháněly tanky. Dnes se na stejných místech pasou divocí koně, zubři a pratuři a někdejší vojenský prostor patří mezi nejvýznamnější příklady obnovy přírody v Česku. Jak vznikla rezervace, která změnila pohled na ochranu krajiny a stala se inspirací pro desítky dalších projektů?
Posttěžební krajina není nikdy stejná. Místo, které může po ukončení těžby působit prázdně, jako narušené území, se v průběhu let postupně mění. Začínají se objevovat nejprve první byliny, později keře, mladé stromky, tůně, rákosiny nebo lesní porosty. Společně s tím se mění také druhy živočichů, které v takové krajině nacházejí vhodné podmínky....
Jen málokterý živočich má životní strategii tak neobvyklou jako modrásek hořcový. Aby přežil, musí nejprve oklamat mravence. Ti si jeho housenku spletou s vlastními larvami, odnesou ji do mraveniště a celé měsíce se o ni starají. Teprve když se z kukly vylíhne dospělý motýl, zjistí, že naletěli – a vetřelce začnou pronásledovat.
Na první pohled se může zdát, že divocí koně, zubři nebo pratuři v krajině dělají jedinou věc – pasou se. Ve skutečnosti je každý jejich krok začátkem mnohem složitějšího příběhu. Vyšlapaná stezka se může stát cestou pro drobné živočichy, prachové koupaliště novým místem pro růst květin a trus zdrojem života pod zemí.