Posttěžební krajina není nikdy stejná. Místo, které může po ukončení těžby působit prázdně, jako narušené území, se v průběhu let postupně mění. Začínají se objevovat nejprve první byliny, později keře, mladé stromky, tůně, rákosiny nebo lesní porosty. Společně s tím se mění také druhy živočichů, které v takové krajině nacházejí vhodné podmínky....
Jen málokterý živočich má životní strategii tak neobvyklou jako modrásek hořcový. Aby přežil, musí nejprve oklamat mravence. Ti si jeho housenku spletou s vlastními larvami, odnesou ji do mraveniště a celé měsíce se o ni starají. Teprve když se z kukly vylíhne dospělý motýl, zjistí, že naletěli – a vetřelce začnou pronásledovat.
Na první pohled se může zdát, že divocí koně, zubři nebo pratuři v krajině dělají jedinou věc – pasou se. Ve skutečnosti je každý jejich krok začátkem mnohem složitějšího příběhu. Vyšlapaná stezka se může stát cestou pro drobné živočichy, prachové koupaliště novým místem pro růst květin a trus zdrojem života pod zemí.
Vážky patří mezi výrazné a bezesporu zajímavé obyvatele vodní krajiny. Když se v létě mihnou nad hladinou, působí skoro nedostižitelně; jsou rychlé, barevné a neustále v pohybu. V posttěžební krajině však nejsou jen hezkým zpestřením při túře pro náhodné pozorovatele. Jejich přítomnost nám mnohdy napovídá, že tůň nebo mokřad funguje dobře a nabízí...
Rekultivace bývá často vnímána jako konec příběhu. Těžba skončí, terén se upraví, vysadí se zeleň, vznikne jezero či louka, a je hotovo. Ve skutečnosti je to však spíše začátek nové etapy. Jakmile je území technicky a biologicky přetvořeno, přichází na řadu fáze, která rozhoduje v tom, zda bude krajina dlouhodobě funkční. Říká se jí...
Když někde zazní spojení "posttěžební krajina", většina z nás si pravděpodobně nepředstaví plavky, osušku, lehátka, opalovací krém a odpoledne u vody. Spíše nám přijdou na mysl doly nebo výsypky, které zažily lidský zásah a nyní se snaží o nový život. Avšak realita může být mnohem pozitivnější. Právě některá z takových míst patří mezi...
V roce 2015 odkryla těžební technika ve vršanském lomu mohutný zkamenělý kmen stromu. Odborníci později určili, že šlo s největší pravděpodobností o tisovec rodu Taxodium, strom starý 17 až 20 milionů let. Kmen měl průměr přibližně 130 centimetrů a odkrytá část přesahovala pět metrů. Na první pohled šlo o mimořádný paleontologický nález. Pro...
Když se řekne energetická plodina, většina lidí si představí pole řepky nebo kukuřice. Jen málokoho by napadlo, že jednou z nejzajímavějších rostlin současného výzkumu je vysoká tráva, která na první pohled připomíná přerostlý rákos.
Posttěžební krajina bývá často vnímána jako krajina proměny. Na jaře a v létě může rychle zezelenat, na podzim hrát všemi různými barvami, avšak v zimě naopak působí na první pohled tiše a prázdně. Nicméně právě střídání ročních období nám přináší vhled do toho, jak neuvěřitelně dynamická posttěžební území ve skutečnosti jsou. Stejná výsypka, tůň...