Co vyroste po těžbě? První rostliny na výsypkách nejsou jen plevel
Na obnažené výsypce se objeví žluté květy podbělu, později přibývají trávy a mladé břízy. Rostliny, které u cesty snadno přehlédneme, tu mají důležitou úlohu: začínají osidlovat území proměněné těžbou. Jejich příchod je součástí sukcese, postupného vývoje společenstev, při němž se mění vegetace i prostředí, ve kterém roste.
Slovo "ruderální" zní odborně, ale označuje vegetaci, kterou známe z běžných procházek: porosty na navážkách, kolem stavenišť nebo na opuštěných plochách. Nejde o jediný druh ani o stále stejnou sestavu rostlin. Společné mají především to, že dokážou využít místa narušená lidskou činností. Některá taková společenstva se uplatňují také při osidlování území po těžbě. Dobrým příkladem jsou porosty s podbělem lékařským.
Podběl má náskok pod zemí
Právě podběl patří k rostlinám, které se dokážou uchytit na čerstvě převrstveném podkladu. Pomáhají mu dlouhé podzemní oddenky, díky nimž se rozrůstá do okolí. Nový porost může vzniknout i z jejich úlomků přemístěných se zeminou; na obnažená místa se podběl šíří také větrem. Zvládá přitom různé podklady, od jílovitých až po štěrkovité.
Na sokolovských výsypkách se v raných fázích vedle podbělu objevují například lipnice smáčknutá, vrbovka úzkolistá nebo třtina křovištní. Už tehdy mohou přicházet i první dřeviny: vrba jíva, bříza bělokorá a topol osika. Představa, že nejprve musí růst jen drobné jednoletky a stromy dostanou příležitost až mnohem později, tu tedy neplatí.
S rostlinami se mění i půda
Osídlení výsypky neznamená pouze přibývající zeleň. Z odumřelých částí rostlin se postupně hromadí opad. Do jeho rozkladu se zapojují mikroorganismy a půdní živočichové a postupně se vytváří humus. Spolu s proměnou půdy se mění také podmínky pro další rostliny. Část původních osadníků časem ustupuje a přibývají druhy luční nebo lesní.
Ani úspěšný průkopník tak nemusí zůstat dominantou napořád. Podběl může na čerstvě narušené ploše rychle vytvořit rozsáhlý porost, později ho však postupně vytlačují jiné vytrvalé rostliny. Jeho ústup je přirozenou součástí proměny vegetace.
Ne každá výsypka má stejnou budoucnost
Přirozené zarůstání se nedá naplánovat podle jediného kalendáře. Záleží na podkladu, vlhkosti i rostlinách v okolí. Na některých místech může být spontánní obnova vhodnou cestou, jinde ji zásadně omezuje například toxický substrát. Odborníci proto při obnově narušených území pracují jak se spontánní, tak s člověkem usměrňovanou sukcesí.
Žluté květy na výsypce tak stojí za pozornost. Podběl, který by na záhoně působil jako nezvaný host, může na obnaženém svahu pomáhat chránit povrch před erozí. To, co běžně označíme za plevel, má v proměně posttěžební krajiny své místo.