Zkamenělé stromy pomáhají poznat podobu dávné krajiny

V roce 2015 odkryla těžební technika ve vršanském lomu mohutný zkamenělý kmen stromu. Odborníci později určili, že šlo s největší pravděpodobností o tisovec rodu Taxodium, strom starý 17 až 20 milionů let. Kmen měl průměr přibližně 130 centimetrů a odkrytá část přesahovala pět metrů. Na první pohled šlo o mimořádný paleontologický nález. Pro geology a paleobotaniky však představoval především cenný zdroj informací o podobě krajiny, která na severu Čech existovala před 17 až 20 miliony let.

Když uhlí ještě nebylo uhlím

Dnes si Mostecko spojujeme především s hnědouhelnou pánví. Jenže samotné uhlí je pozůstatkem dávné krajiny, která vypadala úplně jinak než dnes.

Před zhruba 20 miliony let vypadala krajina dnešních Vršan zcela jinak. Mostecká pánev tehdy vyplňovala soustava jezer, mokřadů a vodních toků. Klima bylo teplejší a vlhčí než v současnosti a v podmáčeném prostředí rostly mimo jiné tisovce rodu Taxodium a další druhy stromů. Odumřelá vegetace se postupně ukládala do sedimentů, kde se během milionů let přeměnila v ložiska hnědého uhlí. Právě z těchto dávných ekosystémů pocházejí zkamenělé kmeny a další fosilie, které jsou ve Vršanech dodnes nacházeny.

Vršany jako geologické okno do minulosti

Obří tisovec z roku 2015 nebyl prvním ani posledním podobným objevem. Lom Vršany patří mezi významná naleziště takzvaných kamenných dřev. První nález zde byl zdokumentován už v roce 1998 a další následovaly v následujících letech.

Nejde přitom jen o zkamenělé stromy. V roce 2014 například těžba odkryla pozůstatky dávného říčního koryta, kterým před zhruba dvaceti miliony let přitékala voda do mostecké pánve.

Co všechno se dá z jednoho stromu vyčíst

Fosilní kmen není jen zajímavý exponát do muzea.

Jeho stáří, struktura i okolní horniny dokážou vědcům prozradit, jaké klima v oblasti panovalo, jaké druhy rostlin zde rostly nebo jak se vyvíjela severočeská pánev. Každý podobný nález pomáhá zpřesňovat obraz krajiny, která existovala miliony let před příchodem člověka.

Není proto náhodou, že fosilie z Vršan nacházejí cestu do muzeí a vědeckých sbírek. Část kmene byla převezena do Muzea města Ústí nad Labem a další část našla místo v zoologické zahradě v Ústí nad Labem.

Krajina se mění. Už miliony let

Když se dnes mluví o proměně severních Čech, většinou se diskutuje budoucnost posttěžební krajiny – nová jezera, mokřady, lesy nebo rekreační plochy. Ve Vršanech se už dnes připravují plány, které mají určit podobu území po skončení těžby. Objev tisovce ale připomíná, že proměna zdejší krajiny nezačala s těžbou ani s rekultivacemi. Probíhá už desítky milionů let.

Vršany tak nejsou jen místem, kde se těží uhlí. Jsou místem, kde lze doslova číst příběh krajiny napsaný ve vrstvách země. A každý zkamenělý strom, dávná řeka nebo odkrytá hornina představují další stránku příběhu, který se začal psát dávno před námi a který zdaleka ještě neskončil.