Vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium) je drobná kapradina dosahující výšky jen kolem 6–20 cm. Patří do čeledi hadilkovitých (Ophioglossaceae) a je tak příbuzná známější vratičky měsíční (Botrychium lunaria). Vyskytuje se ostrůvkovitě na suchých, živinami chudých půdách v Evropě a východní části Severní Ameriky.
Evropská krajina se v posledních desetiletích proměňuje. Na místech někdejších dolů, ve kterých se těžilo hnědé uhlí, vznikají rozsáhlá umělá jezera. Jámy, které zbydou po těžbě, jsou zaplaveny vodou, a rodí se tak nové vodní plochy. Ty jsou využívané především k rekreaci, sportu, ale také k zachování přírody.
Ještě před dvěma dekádami tu byl lom, který se hluboko zařezával do země. Těžilo se tu hnědé uhlí a krajina nesla všechny známky průmyslové činnosti. Dnes se na stejném místě rozprostírá vodní plocha o rozloze téměř pěti set hektarů. Jezero Medard u Sokolova se za posledních dvacet let proměnilo v zajímavý příklad toho, jak lze k rekultivaci...
Na Ostravsku se o dělnických koloniích mluví většinou v souvislosti s těžbou uhlí a šedivým průmyslovým prostředím. Jenže právě tady, ve Vítkovicích, vznikl jeden z nejodvážnějších projektů moderního bydlení v českých zemích. A to zásluhou Paula Kupelwiesera.
Dnes o rekultivaci mluvíme v souvislostech jako sucho, návrat biodiverzity nebo transformace uhelných regionů. Máme tendenci chápat ji jako moderní koncept. Jenže první kroky k obnově narušené krajiny u nás začaly už dávno před tím, než se slovo rekultivace stalo veřejně známým termínem.
Rekultivace je proces obnovy krajiny narušené například těžbou, typicky povrchovými doly nebo pískovnami. Cílem je vrátit takovým místům vegetaci a ekologickou funkci, často výsadbou stromů a dalších rostlin. Jenže ne každá dřevina dokáže v extrémních podmínkách narušených půd prosperovat. Při plánování rekultivace odborníci pečlivě vybírají vhodné...
Původní stepní prostředí v České republice téměř vymizelo. Přesto u nás stále žije několik druhů, které jsou na tento typ krajiny vázané. Jedním z nich, který rozhodně stojí za zmínku, je linduška úhorní, latinsky Anthus campestris. Jedná se o drobného, ale nápadného ptáčka, který si našel náhradní domov v místech, kde by to málokdo očekával – na...
Karlovarský kraj se chystá na definitivní tečku za více než dvousetčtyřicetiletou érou těžby hnědého uhlí. Symbolickým závěrem bude ukončení provozu posledního hnědouhelného lomu v Sokolovské pánvi – lomu Jiří, kde má těžba skončit kolem roku 2030. Na místě obří jámy má vzniknout rozsáhlé rekultivované území s novým jezerem Jiří–Družba. Jaká je...
V mnoha zemích Evropy, kupříkladu v Řecku, Španělsku, Německu či Finsku, se dnes uhelné oblasti nacházejí na rozhraní dvou světů. Na jedné straně je jejich minulost, která je poznamenaná těžbou uhlí a s ní spojeným průmyslem. Na druhé straně pak stojí vize moderní a ekologicky stabilní budoucnosti. Přeměna takových míst však není pouze otázkou...
Od kulturních center přes přírodní rezervace až po moderní průmyslové zóny. Ostravsko má za sebou příběh velkého zlomu. Region po staletí formovala těžba černého uhlí a těžký průmysl. Jejich konec znamenal zásadní proměnu krajiny, kde průmyslové areály a těžební plochy získaly nové funkce. Na místě dolů a chemiček dnes stojí kulturní centra,...