Pionýrské dřeviny zvládají podmínky, ve kterých by většina stromů neuspěla. Pionýři totiž postupně mění prostředí tak, že se na místě může uchytit další "forma" lesa, tzv. pozdně sukcesní druhy. Jsou náročnější, rostou pomaleji, ale z dlouhodobého hlediska tvoří stabilnější a trvalejší strukturu v rámci lesa.
Pod pojmem "výsypka" si může mnoho lidí představit jen mrtvý kus země, který je potřeba co nejrychleji osázet a upravit. Jenže posttěžební krajina často ukazuje jiný příběh. V místech, na kterých se do území zasahuje méně, vzniká prostor pro přirozený vývoj. Les zde začíná vznikat úplně od začátku, krok za krokem. V této fázi hrají velkou roli...
Když se řekne krajina po těžbě uhlí, většina lidí si představí zničené území, které je potřeba co nejrychleji opravit. Právě tato představa formovala český přístup k rekultivacím po většinu druhé poloviny 20. století. Dnes se ale pohled odborníků postupně mění.
Ve Stonavě na Karvinsku stojí šachta, která symbolicky uzavřela jednu z nejdelších kapitol českého průmyslu. Důl ČSM, poslední aktivní černouhelný důl v České republice, ukončil těžbu na přelomu ledna a února letošního roku. S jeho uzavřením skončila i hlubinná těžba černého uhlí v zemi, která trvala přibližně 250 let. Nešlo přitom jen o jeden...
Kousek od Sokolova leží území, které na první pohled působí jako mozaika jezírek, mokřin a zarůstajících propadlin. Říká se mu Lomnické pinky. Místo vzniklo jako dědictví hlubinné těžby z 19. století. Dnes se jedná o prostor, který je v regionu pozoruhodný právě kvůli tomu, že na něm žije překvapivé množství ohrožených rostlin a živočichů. A to...
Opuštěné výsypky a lomy si většina lidí spojuje s jizvami v krajině. Z pohledu biologie však mohou představovat překvapivě cenná území, často srovnatelná se zvláště chráněnými lokalitami. Právě zde totiž nacházejí útočiště druhy, které z běžné zemědělské či lesní krajiny mizí. Typickým příkladem jsou obojživelníci.
Konec těžby v lomu ČSA otevírá nejen otázku, jak bude území vypadat, ale také kdo o jeho podobě rozhodne. Vedle státu a odborných institucí do debaty vstupují obce, které řeší budoucí rozvoj regionu, i firmy, které se na proměně území podílejí. Zatímco vědci mluví o rostoucím významu přirozené obnovy krajiny, pro samosprávy je klíčové především to,...
Jezero Medard svým způsobem představuje symbol proměny uhelné krajiny v rekreačním zázemí. Právě teď vstupuje do další důležité etapy; kolem vody začne vznikat nová multifunkční stezka. Cílem je území ještě více otevřít lidem.
Biodiverzita je síť vztahů, která drží krajinu pohromadě. Od opylovačů na loukách přes živočichy v půdě až po velké šelmy v lesích. Tato síť však slábne s tím, jak se mění způsoby hospodaření, krajina se zjednodušuje a ubývá vody i přirozených stanovišť. Řada druhů tak postupně mizí z mapy. Dobrou zprávou je, že s tím můžeme něco dělat.
Lakušník Rionův (latinsky Batrachium rionii nebo Ranunculus rionii) patří do čeledi pryskyřníkovitých. Na první pohled působí tato rostlina velmi nenápadně, jelikož její lodyhy a bílé kvítky snadno splynou s okolní vegetací. Přesto se však jedná o druh, který je z botanického i ochranářského hlediska mimořádně zajímavý.