Ústecký kraj se v posledních letech řadí mezi nejaktivnější regiony v České republice, pokud jde o přechod na nové energetické technologie. Jedním ze symbolů této proměny je vodík, kterému kraj věnuje dlouhodobou pozornost. Jako první český region se objevil na evropské mapě vodíkových údolí a jako první také představil vlastní regionální vodíkovou...
Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) je jedním z nejpůsobivějších denních motýlů našich mokřad a údolních oblastí podél vodních toků. Pozorovatele na první pohled jistě zaujme oranžovými křídly s tmavým lemováním. Tento vzor je výraznější u samců než u samic. V rozpětí křídel ohniváček dosahuje zhruba 35–45 mm, tedy více než podobný, ale běžnější...
Žofinská huť představuje jeden z důležitých symbolů industriální minulosti Ostravy. Jejíexistence byla neoddělitelně spjata s černouhelným revírem, i když samotná huť uhlí netěžila. Vznikla v době, kdy se Ostrava rychle proměňovala v těžko-průmyslové centrum monarchie, a umístění v těsné blízkosti tehdejší jámy Karolina nebylo náhodné. Naopak šlo o...
Barokní umění na severu Čech se během minulého režimu stalo nečekaným nástrojem propagandy. Záchrana fresek a soch měla zakrýt fakt, že stát bourá celé historické budovy kvůli uhelné těžbě. A to i tam, kde se později ukázalo, že uhlí pod nimi téměř nebylo. Dva případy jsou pro tento paradox zvlášť výmluvné: Duchcov a Most.
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) je nenápadný, menší ptáček, který je však v mnoha ohledech zajímavý a fascinující. Řadíme ho do čeledi datlovitých – přesto si ale, například na rozdíl od strakapoudů a datlů, netesá vlastní dutiny.
Kopistská výsypka se nachází mezi Mostem a Litvínovem, na jih od areálu chemických závodů v Záluží u Litvínova. Výsypka vznikla pomocí rekultivace, navazením skrývky z povrchového dolu Obránců míru. Díky svému okolí je izolovaná od okolních ekosystémů.
Když v dubnu vyrazíte na procházku po opuštěné výsypce, pískovně nebo kamenité louce, můžete zahlédnout malého ptáka, který sedí vzpřímeně na kůlu nebo kameni a z výšky pozoruje okolí. Na první pohled nenápadný, v letu ho ale prozradí bílé "T" na ocase. To je bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – jeden z nejzajímavějších tažných pěvců, kteří každé...
V následujících desetiletích postupně přibývaly nové technologie i kapacity: od pecí Otto a Koppers, přes suché chlazení Sulzer až po moderní elektrárnu. V roce 1929 koksovna vyrobila neuvěřitelných 1 900 tun koksu denně. Koks tehdy poháněl vysoké pece Vítkovických železáren, železnici i další závody v regionu. V jejím areálu fungovala také...
Krajina mezi Bílinou, Kostomlaty pod Milešovkou a Štěpánovem nese dodnes stopy velké proměny. Radovesická výsypka, která vznikla v 60. letech 20. století jako úložiště nadložních zemin z lomu Bílina, patří dnes k nejrozsáhlejším rekultivačním plochám v České republice. Zde je její příběh.
Posttěžební krajina v Česku není jen o uhlí. Po staletí se u nás těžilo vše od písku přes vápenec až po štěrk, a země tak nese stopy desítek různých druhů těžby. Každé ukončené dobývání zanechalo za sebou jiný typ krajiny, někde výsypky a haldy, jinde hluboké jámy, které se postupně proměnily v jezera. A právě ta dnes patří mezi nejkrásnější...