Tato pozoruhodná krajina vyrostla mezi Horním Jiřetínem, Litvínovem a průmyslovým areálem Záluží. Původně vznikla jako vnější úložiště skrývky z tehdejších povrchových dolů Obránců míru a Československé armády. V duchu tehdejších plánů se mělo jednat pouze o dočasný depozit zeminy, tedy nic, co by takto mělo zůstat natrvalo. Když v roce 1969 začaly...
Tradičně se uvádí, že toto hbité a divoké zvíře původně žilo na Korsice a Sardinii, odkud bylo v novověku rozšířeno na evropskou pevninu. V odborné literatuře bývá muflon popisován jako zdivočelá forma dávné domestikované ovce, případně jako velmi blízký příbuzný původních divokých ovcí.
Na místě, kde dnes stojí Frýdlantské mosty, hypermarket, výšková kancelářská budova a ústřední autobusové nádraží, se kdysi nacházel Důl Šalomoun – jeden z nejvýznamnějších a nejhlubších dolů celého ostravsko-karvinského revíru. Důl, který nesl jméno svého zakladatele, bankéře Salomona Mayera Rothschilda, odstartoval v roce 1844 epochu, která...
Hvozdík pyšný (Dianthus superbus) patří mezi nejvzácnější rostliny, které lze v české přírodě potkat. Tato vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých dorůstá výšky 30 až 70 centimetrů a nejlépe se jí daří na vlhkých či střídavě vlhkých loukách, v lesních lemech nebo na světlých stráních. V období od června do září zdobí krajinu svými růžovofialovými,...
V 19. století se koňská doprava stala neodmyslitelnou součástí těžby ve střední Evropě. Také v podnicích spravovaných Rothschildy na Moravě a ve Slezsku byla symbolem modernizace, která navazovala na britské a německé průmyslové vzory. V rámci habsburské monarchie šlo o součást technologické proměny, která zásadně změnila způsob, jakým se pod zemí...
Slavík modráček je méně známý příbuzný slavíka. Vizuálně patří mezi nejkrásnější ptáky u nás. Samci jsou snadno rozpoznatelní. Mají nápadně modré hrdlo s červenohnědým nebo bílým pruhem. Pro ornitology je výskyt tohoto ptáčka jasným signálem, že se v krajině zlepšují podmínky pro mokřadní ekosystémy.
V místech, na kterých se kdysi těžilo uhlí, se dnes může skrývat nový poklad. Je ním bohatý a pestrý svět drobných živočichů. Výsypky po hnědouhelné těžbě, především ty, které neprošly technickými úpravami, se mnohdy vyznačují charakteristickými podmínkami. Neobsahují příliš živin, jejich terén je proměnlivý a vegetace řídká.
V Česku dnes čeká na obnovu po těžbě víc než 414 km² krajiny. Číslo, které se dobře vyjímá ve statistikách, ale v hlavě většiny lidí se rovná neurčité šedé ploše kdesi "někde na severu". Abychom si tuhle rozlohu opravdu představili, je potřeba přepnout z kilometrů čtverečních na srozumitelnější měřítka. Ideálně taková, která si člověk dokáže...
Když se snaží krajina po těžbě znovu rozkvést, často to naopak vypadá jako konec jejího života. Ale právě tehdy se rozbíhá proces, který je pro přírodu naprosto zásadní: přírodní sukcese. Jedná se o přirozený vývoj ekosystému, který se odehrává tam, kde vegetace zanikla nebo byla narušena.
Na první pohled možná působí posttěžební krajina jako pusté místo. Prvním zvířatům a rostlinám tam dělá společnost hlavně písek, hlína a kaluže. Ale právě tady začíná fascinující proces přirozené obnovy.